Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré - J. Foglar

Účastníci: Jety, Fredy, Dodýš, Bobr, Hombré, Albert, v neděli též Bizi

V pátek jsme přijeli až za tmy, tak jsme jen opekli buřty, vypili nějaké to pivo, zahráli na kytaru a šli spát.

V sobotu jsme se vrhli na bourání. Klackové Albert a Hombré vylezli na střechu a strhávali thérák, my ostatní vzhledem ke své vyšší hmotnosti jsme radši stáli nohama pevně na zemi a bourali poličky, kuchyňský stůl apod. Postupně jsme začali strhávat prkna ze střechy. Ta krátká, která byla použita již na druhé kuchyni, jsme pálili, ta delší jsme očistili a schovali. Práce postupovala dost pomalu, ale večer byla střecha kompletně rozebrána a zůstala stát jen konstrukce z kůlů. Protože bylo potřeba spálit velkou hromadu starých prken, rozdělali jsme pořádný oheň v táborovém kruhu a během večera je všechny spálili. Zvláště když přikládal Hombré, šlehaly plameny vysoko k obloze.

V neděli nám přijel na pomoc Bizi. Bourali jsme konstrukci, vytahovali hřebíky a vše skládali do lesa. Po poledni bylo hotovo, nikdo se naštěstí nezranil a vše bylo perfektně uklizeno. Na místě naší skvělé kuchyně, která vydržela dlouhých 11 let, zůstala pouze kamna. Odvezli jsme dva vleky plné théráku a různých dalších nepotřebných krámů. Jety s Bizim to v týdnu odvezli do Nýřan, protože v Plzni ve sběrném dvoře to nechtěli vzít.

Akci jsme zakončili pozdním obědem v restauraci Radbuza. Počasí celý víkend přálo (ráno sice zima, ale odpoledne vedro), takže jsme seděli na zahrádce.

Teď už zbývá „jen“ postavit kuchyni novou...

Dodýš