Účastníci: Jety (pá+ne), Hans (pá-so), Albert, Myšpulín, Bat, Doby, Ježek, Orel, Viki, Kari (so-ne), Dingo, Chym, Houbař, Kulich
Pátek
Nesešli jsme se jako obvykle na nádraží, ale u Borského parku, odkud chodíme na družinovky. Byly v tom trochu zmatky, protože každý přijel jinam, ale nakonec jsme se našli a vyrazili autobusem směr Merklín. Cesta nebyla dlouhá a rychle utekla. Z Merklína jsme šli přes Kloušov až na tábořiště. Po cestě jsme potkali Jetyho, který nám šel naproti, krátce potom jsme si všimli, že Dingo ztratil karimatku. Po příchodu jsme vyndali věci z Jetyho auta, protože musel jet domů. Postavili jsme stany, vybalili si věci a začali rozdělávat oheň na večeři. K večeru přijel Hans s Batem a Kulichem. Poté jsme šli opékat buřty k ohni a Hans se chlubil tím, že má dračí klobásu. Zahráli jsme si pár písniček na kytaru, nějaké hry, rozdělili děti na dva týmy a pak šli na kutě.
Sobota
Ráno jsme se nasnídali a začali balit stany. Všechno potřebné na výlet jsme měli v malých batůžcích a zbytek věcí se stany jsme dali Hansovi do auta. Po desáté hodině už jsme byli na cestě k zřícenině Lacembok. Cestu vedl Albert, Myšpulín a hlavně Hans, který nás naučil, jak chodit
„off road“. Cesta nebyla dlouhá, jen pouhých 7 kilometrů.
Když jsme dorazili na Lacembok, rozhodli jsme se, že půjdem ještě o kousek dál, protože na zřícenině se nedal rozdělat oheň. Vrchním kuchařem oběda byl Hans. Měli jsme fazole na cibulce a buřtech s chlebem a všichni si pochutnali.
Zahladili jsme stopy po ohništi a vydali se do vesnice Krchleby, kde jsme se sešli s Dodýšem a Karim. Po připojení Kariho jsme šli směrem na tábořiště, tentokrát většinou po silnici. Na výletě jsme hráli spousty her a snědli hodně jablek a kukuřice. Po příchodu na tábořiště jsme vyndali věci z Hansova auta, protože s Batem i Kulichem odjeli. K večeři jsme uvařili těstoviny a hráli hry u ohně. Před zavrtáním do spacáků jsme hráli noční hru Omaha.
Neděle
Po snídani jsme si sbalili věci a nechali sušit stany. Zahráli jsme si poslední závěrečnou hru. Celovíkendovou soutěž vyhrál tým Kepučáků, tým Hořčičáků prohrál. Po lahodném rizotu k obědu přijel Jety a odvezl všechny věci. My jsme si zahráli pár her a vydali se stejnou cestou na autobus do Merklína. Kolem páté jsme přijeli do Plzně na Bory, kde si rodiče rozebrali svoje ratolesti. A jak to dopadlo s Dingovou karimatkou? Našel ji jeden pán z vesnice, který to zatelefonoval přeštickým skautům, na které měl kontakt. A ti zase věděli, že tábořiště máme půjčené my a volali Jetymu. No a ten zavolal Dodýšovi, který ztracenou karimatku v sobotu u pána vyzvedl.
Zapsal Albert