Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré - J. Foglar

Účastníci: autem Hans, Pawlee, Davídek, Bet; vlakem Dodýš, Hombré, Myšpulín, Ať, Rychlo, Žvejka, Kari, Dingo, Vodník, Orel, Pedro, Blondy, Ježek, Smajl, Houbař; ve čtvrtek ráno přijíždí Vozi, v pátek odpoledne Doby. Jety přiveze v pátek večer Evelínu a odváží Pawlee a Davídka. Ať, Kari, Dingo, Vodník a Orel odjíždějí v sobotu odpoledne.

Středa

Vyrážíme z Plzně po 16:00 vlakem směr Veselí nad Lužnicí a dále lokálkou do Lomnice. Přivítá nás velmi pěkná a rozlehlá základna místních skautů. Ubytováváme se v prvním patře, dole je kuchyně a velká jídelna s krbovými kamny, kde hrajeme hry.

Čtvrtek

Vlakem popojedeme do Frahelže, nad rybníky se vznáší ranní mlha.  Hrajeme střihanou, postupně vykukuje slunce, Hans přiváží Voziho z Veselí. Chrošťáci mezitím připravují stopovačku, jdeme společně za nimi.

Nacházíme několik zpráv, ale pak míjíme odbočku. Žvejka telefonuje, že jdeme špatně, protože nás slyšeli, jak jdeme kolem. Nakonec se šťastně setkáváme. Společně jdeme cestou necestou až k jakémusi umělému kanálu, kterému se zde nelichotivě říká „stoka“, ačkoli je pěkný a čistý. Zde děláme oheň, pečeme buřty a vaříme fazole na cibulce. Pak se snažíme probít lesem na cestu, ale vstupují nám do ní stále další uměle kanály, poměrně hluboké a široké, které není snadné překonat. Nakonec se vracíme na cestu k hájovně, mnozí přitom zapadají do bahna, nacházejícího se na okraji stok. Oblíbená hláška byla „je to fake, nebo real?“, přičemž Ať uvízl skoro po kolena v bahně, které bylo opravdu „real“. Nechal tam botu, pro kterou musel Dodýš sáhnout do hlubin bahna. Naštěstí se mu podařilo ji vytáhnout a mohli jsme pokračovat.

Pak procházíme cestami mezi rybníky Naděje, Láska a Víra, nikdy jsme nic takového neviděli, voda všude kolem.

Na louce pak hrajeme hry – nejoblíbenější se jmenovala „Divoká svině“ a byla opravdu drsná. Princip byl stejný jako rybičky, rybičky, ale bylo nutné chycenou „rybičku“ odvléct násilím za čáru, přičemž ostatní rybičky ji ještě bránily. Naštěstí všichni skončili bez úhony a hra se velmi líbila. Prožili jsme prima slunečný den.

Po návratu odpočinek, pak Batovo hra s pantomimou, nakonec stezky. Klackové a Chroštáci (rozuměj roveři nad 15 let) hrajou s Pawlee velkou strategickou hru.


Pátek

Od rána jasno a slunečno. Opět děláme stezky, Dodýš jde do města prohlédnout terén na zítřejší hru. Ve 12 nám jede vlak do Třeboně, vystupujeme na zastávce Třeboň lázně a jdeme se podívat ke Schwarzenberské hrobce. Nedaleko ní hrajeme rybičky, rybičky – resp. na Gargamola a Šmouly. Pak chytáme listí padající ze stromů, není to vůbec jednoduché. Vracíme se do centra kolem historických hradeb a zámku, na náměstí máme hodinový rozchod.

Ve 4 se vracíme vlakem zpátky. Mezitím dorazil Doby. Po návratu odpočíváme, pak vyhodnocujeme stezky a hrajeme hry.

Sobota

V sobotu ráno Dodýš roznesl QR kódy na hru pro rovery, kterou připravila Pawlee. Kluci dostali papír se zašifrovanými místy, která mají navštívit a na nichž najdou příslušný QR kód. Ten měli načíst mobilem a splnit úkol zde uvedený. Úkoly byly rozličné – např. zjistit od 4 lidí, jaký používají antivirový program, vylézt na strom alespoň do metrové výšky a vydržet tam 1 minutu, vyfotit se s co nejstrašidelnější obličejem, vyřešit rovnici a podobně.

Mladší vyrazili po skupinkách na podobnou, ale jednodušší hru: dostali do trojice mapu s vyznačenými místy, na která musí dojít. Všichni starší i mladší to zvládli a díky těmto hrám poznali všechny důležité památky Lomnice nad Lužnicí.

Po obědě odjeli Ať, Dingo a Kari – Hans je odvezl na vlak do Veselí. Pro Vodníka a Orla si přijeli rodiče.

Odpoledne jsme ve ztenčené sestavě vyrazili na krátký výlet k velkému Lomnickému rybníku, u kterého je pozorovací věž. Než jsme k ní došli, udělali jsme si na dně vypuštěného rybníka oheň a libovali jsme si, jak jsme těm lomnickým vypálili rybník. Blondy – jak jinak – se musel projít rybníkem co nejdál a málem přišel v bahně o obě boty. Museli jsme je potom pořádně vydrhnout.

Cestou zpět jsme navštívili ještě dětské hřiště a zahráli si tam pár her. Po návratu jsme začali dělat karbanátky k večeři. Bylo jich hodně, ale snědly se všechny. Večer bylo volno, všichni se nějak zabavili, měli jsme s sebou spoustu deskovek.

Neděle
Hned ráno jsme začali s balením a úklidem horního patra. Jakmile to bylo hotové, šli kluci ven na plácek u klubovny a zahráli si tam pár her. Několik starších zatím pokračovalo v úklidu. Po obědě jsme šli všichni ven, kde jsme čekali na příchod správce. Tomu jsme základnu čistě uklizenou v pořádku předali a vyrazili na vlak. Během čekání ve Veselí nad Lužnicí jsme hráli různé hry na plácku před nádražím. Měli jsme zde hodinu a čtvrt čas, než pojede vlak na Plzeň. Tím jsme v pořádku dojeli domů.

Zapsal Dodýš