Účastníci: Albert, Vozi, Ať, Myšpulín, Děják, Blondy, Doby, Chym, Houbař, Smajl, Péťa Č., Jáchym K., Víťa (Sus), Dingo, Dodýš, Nýna, Toník, Frantík

V sobotu ráno se náš oddíl vydal, jako každý rok, na výpravu na tábořiště. Vše začalo v 7:50 na Hlavním nádraží, kde jsme se sešli a následně se vydali na cestu vlakem do Bělé nad Radbuzou. Zde na nádraží na nás čekala Ajkova žena Nýna, která vzala nejmladší účastníky výpravy na tábořiště autem. Jakmile jsme se dostali do tábora, tak jsme se rozdělili do družin a přidělili si úkoly. První skupina se vydala sekat, štípat a hledat dříví na oheň, druhá šla vytvářet přehrádku a poslední začala vařit pro všechny oběd. Mezitím co vše bylo v plném proudu, se vydali Vozi s Albertem vyčistit studánku, aby se zjistilo, zda z ní můžeme na táboře pít. Poté, co byla studánka vyčištěná, dřevo naštípané a přehrada hotová, byl čas k obědu. Uvařili jsme si výborné těstoviny s rajčatovou omáčkou. Po obědě následovala chvíle volna. Hned po ní přišel čas na výlet na Liščí Horu. Cesta nám zabrala skoro dvě hodinky a po ní odjeli Ať s Vozim. Naopak pochvíli přijeli Dodýš s Dingem. K večeři další družina uvařila velký kotel bramborové polévky a hladovci se ještě dojedli rybičkovou pomazánkou. Večer, když horko trochu polevilo, si zájemci zahráli na louce fotbal. Pak jsme seděli u ohně a za doprovodu Dějáka a Dodýše si zazpívali pár písniček. Kromě nejmladších si všichni ustlali pod širákem, byla krásná hvězdnatá noc.

V neděli jsme si uvařili k snídani čaj a namazali vánočky marmeládou. Pak Albert připravil stopovačku s různými úkoly, které jsme cestou plnili. Například jsme museli jít část cesty poslepu, pozadu nebo skákat po jedné noze. Po návratu jsme si udělali k obědu výborné rizoto. Naštěstí je celé dopoledne na tábořišti stín, tak nám ani příliš nevadily vysoké teploty, které po poledni jistě přesáhly třicítku. Po obědě jsme se věnovali stavbě hrází na potůčku, abychom se aspoň trochu zchladili. Pak už byl čas na balení. Dodýš nám vzal batohy na nádraží autem, takže jsme v tom vedru mohli jít aspoň nalehko. Po příchodu na nádraží na nás čekala vychlazená limonáda, kterou Dodýš mezitím koupil. Vlak z Domažlic měl zpoždění, takže jsme k našim již netrpělivým rodičům dorazili o půl hodiny později. Výprava se vydařila a všichni účastníci se těší na tábor, který za necelý měsíc vypukne!

Zapsal Ať a Dodýš