Docházka: Dodýš, Fredý, Bobr, Pumba, Žvejka, Ať, Hombré, Myšpulín, Rychlonožka, Vodník, Adámek, Péťa

Na tuto výpravu s námi výjimečně nejel Jety, který zajišťoval zdravotnický kurz v Plzni. Sešli jsme se v sobotu na nádraží již v 7:00 a pod vedením Bobra a Fredýho odjeli vlakem do Radnic. U místní skautské klubovny na nás již čekala zdejší skautka a předala nám klíče. Ubytovali jsme se a hráli si s míčem v nedalekém vypuštěném koupališti. Po 10. hodině přivezla Marky Dodýše, Adámka a Péťu, jenže záhy zjistila, že Adam nechal doma bundu, tak ji jeli koupit k místním Vietnamcům. Když se vrátili, vyrazili jsme na výpravu k rozhledně u Břas. Cestou jsme hráli různé hry - největší úspěch měla ta, při které Dodýš šel napřed, někde u cesty se schoval a zapískal na píšťalku. Ostatní se k němu rozběhli a kdo ho první našel, získal bod. Nejúspěšnější byli Ať a Pumba. Hru jsme pak hráli skoro celou cestu, schovávající se střídali.

Došli jsme k jezírku zvanému Amerika, kde jsme si udělali oheň. Pepa zde získal přezvídku Vodník poté, co zahučel do vody do půl lýtek. Naštěstí bylo teplo, boty jsme mu vysušili papírovými ubrousky a ponožky nad ohněm.

Následoval výstup na kopec s rozhlednou, která byla celá dřevěná a byl z ní pěkný výhled až na Krakevec, Radyni a Radeč.

Cestou zpět jsme se učili měřit výšku vysokých předmětů pomocí stínu. Když jsme to vyladili, výsledky byly docela přesné.

Během výpravy jsme našli dvě kešky. Kromě toho Žvejka s Myšpulínem našli spoustu různé veteše a zajímavých kamenů, kterých měli plné kapsy. Ušli jsme dobrých 8 km.

Po návratu do klubovny jsme hráli různé deskové hry, kterými jsou tu opravdu dobře zásobeni. Zvláště Hombré s Pumbou se do jedné hry zabrali natolik, že už ani druhý den nechtěli nic jiného dělat. Mladší s Dodýšem a Pájou si zahráli Colt expres. Kde se tu vzala Pája? Přijeli se na nás podívat Jetym aspoň na pár hodin autem.

V neděli ráno jsme si zahráli oblíbené deskovky ze včerejška. Potom jsme se s Dodýšem bavili na téma vlčácké a skautské heslo. Také jsme rozložili mapu, hledali nejstrmější vrstevnice a určovali vzdálenosti.

Dnešní výprava směřovala podél obnovené křížové cesty ke kostelu Navštívení Panny Marie, odkud je pěkný výhled na Radnice. Pak jsme zamířili hledat kešku na vrchu Hrádek. Cestou jsme si vyzkoušeli, jak dlouho vydržíme stát na jedné noze (rekord 11 minut) a Dodýš mezitím připravil netradiční stopovačku s obrázky lilií, které nám ukazovaly směr a počet kroků k dalšímu obrázku. Vše jsme hravě našli a nakonec i schovaného Dodýše.

Kešku byla pěkně provedená - na vrcholu Hrádek jsme našli opravdový model hradu, podle kterého jsme museli vypočítat finálové souřadnice. Trochu nás zmátlo, že je to přes 700 metrů daleko, ale statečně jsme se vydali cestou necestou kešku hledat. Nakonec jsme došli k rybníčkům, kolem kterých jsme již dnes šli, a finálovku úspěšně nalezli. Cestou zpět jsme ještě připravili zkoušku na motivy Nekonečného příběhu - všichni museli po jednom projít tajemnou bránou Sandonorika mezi dvěma spícími sfingami, které se ovšem při průchodu odvážlivce probudily a nečekaně zaútočily. Dnešní trasa měřila 6 km.

V klubovně jsme se najedli, umyli nádobí, uklidili a sbalení čekali na skautku, která od nás čistou klubovnu zase převzala.

Během celé výpravy jsme měli nádherné teplé počasí, byly to letos vlastně první jarní dny, dosud bylo dost nevlídno. Cestou zpět proběhlo známkování, při kterém se sešlo deset jedniček a dvě dvojky. Výpravy se z mladších členů oddílu zúčastnili Hombré, Pumba, Myšpulín, Žvejka, Rychlonožka, Ať a Pepa - nyní už Vodník.

Zapsal: Dodýš