Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré - J. Foglar

Účast: Hombré

Sešli jsme se pozdě večer, už byla tma, na konečné jedničky na Slovanech. Po desetiminutovém čekání, jestli ještě někdo přijde, jsme usoudili že ne a šli jsme.

Večer už jsme se vlastně jenom ubytovali a představili se. Všichni, až na Hombrého (Zelená střela) a Myldu (Šedá střela) byly všechny oddíly zastoupeny v hojném počtu (více než jeden). Hráli jsme hru, že každý oddíl přednese o svém oddílu tak, že se budou jeho členové střídat po jednom slově ve vyprávění. Hombré byl tedy s Myldou. Nejdříve vyprávěli o Šedé střele. Jelikož Hombré většinu věcí, které se o Myldově oddíle dozvěděl, zapomněl, musel dost improvizovat. Tipnul dokonce špatně den i čas jeho družinových schůzek (i když mu ho před hrou říkal). Nepamatoval si, kde mají tábor, tak řekl, že jezdí na nějaký kopec. A s Hombrého oddílem to Mylda udělal podobně. Nakonec jim z toho vyšlo, že zelená jezdí pořád bobovat a šedá pořád na nějaké kopce.

Druhý den jsme zkoušeli vymýšlet improvizací nové hry okolo různých předmětů. Rozvrhli jsme si schůzku, jak by měla vypadat a postupně jsme ji rozebrali. Řešili jsme vymyšlené problémy s vymyšlenými dětmi, které nechtějí hrát hry, hádají se nebo si roztrhly kalhoty apod.

V neděli jsme řešili skautský slib a zákon, co pro nás znamená, jak bychom se jím měli řídit apod. Pak jsme si šli zabruslit a hurá domů.

Zapsal: Hombré