Na nádraží se nás sešlo jen šest – kromě Dodýše, který tuto výpravu vedl, přišli Rychlonožka, Doby, Hombré, Myšpulín a Vozi. Několik členů bohužel na poslední chvíli onemocnělo. V Radnicích se k nám pak připojili Kari a Dingo a nakonec dorazil autem Fredý se Zuzkou.

Páteční počasí docela přálo, čehož jsme využili k rozdělání táboráku a opečení buřtů. Mezitím nám Rychlonožka zatopil v klubovně, takže jsme tam potom měli příjemné teplo na hraní deskových her. Těmi je zdejší klubovna dobře vybavena. Velmi se nám líbila například hra Port Royal.

V sobotu jsme vyrazili na výlet ke Skomelskému dubu, který je údajně přes 600 let starý. Na návrší za klubovnou jsme si zahráli hru na straky a připomněli si určování azimutů, které jsme se učili na táboře. Pokračovali jsme kolem zatopeného lomu a dále nás pak podle mapy vedl Hombré. Nedaleko hájovny u Cajthamlů jsme si dali svačinu a o kus dál v lese jsme hráli hru, při níž se dvě družstva proti sobě snažila porazit protihráčům 7 zapíchnutých klacíků. To vše s pomocí hadrových míčků, kterými bylo třeba klacík přesně trefit, aby padl. Hra nás tak strhla, že jsme ji ještě dvakrát opakovali. Pak jsme konečně dorazili k našemu cíli – mohutnému starému dubu. Muselo nás být šest, abychom ho dokázali obejmout. Vraceli jsme se přes ves Skomelno a samotu Skřež, chvíli nám i pršelo. Nedaleko zatopeného lomu jsme natrhali šípky, které si usušíme a v zimě si z nich budeme vařit čaj.

V klubovně jsme měli nejprve volno, které jsme využili k hraní různých deskových či karetních her. Po večeři odjel Vozi, protože má zítra důležitý zápas. Dodýš nás svolal a vyplnili jsme si několik bodů ve stezkách, které jsme dnes jaksi mimochodem splnili. Pak jsme hráli hru, při níž nám Dodýš přečetl deset slov a při dalším čtení jedno z nich vynechal. My jsme museli uhodnout které. Dlouho to bylo vyrovnané, nakonec ale zvítězil Kari. Potom jsme se bavili o našich dobrých vlastnostech. Každý měl napsat nějakou charakteristickou dobrou vlastnost ostatních. Pak jsme hádali, na koho to nejvíce „sedí“. Docela jsme se při tom nasmáli.

Zbytek večera jsme opět věnovali deskovkám a spát se šlo tak pozdě, že by to maminky asi neschvalovaly:-)

V neděli jsme si o to déle pospali a po snídani vyrazili do místního infocentra nakoupit turistické vizitky. Měli i tu se Skomelským dubem. Pán z infocentra byl velice ochotný a vzal nás do sklepení bývalého pivovaru, kde byla mimo jiné expozice o zdejších unikátních objevech prvohorní přírody. Výbuch sopky zde zakonzervoval tehdejší les a archeologové ho teď odkrývají a zkoumají.

Zamířili jsme pak po zrekonstruované křížové cestě ke kapli Navštívení Panny Marie, kde jsme si zahráli dvě hry. První byla „letadla v mlze“ – podle hlasu píšťalky jsme měli poslepu najít „letiště“ – pískajícího Dodýše. Jelikož jsme si zapomněli šátky, využili jsme toho, že všichni měli mikinu či bundu s kapucí, tu jsme si obrátili zády dopředu a kapuce posloužila místo šátků. Vyhrál Myšpulín. Další hrou byly „veverky a kuny“. Dvě kuny (Dodýš a Zuzka) střežily vymezený pruh území, přes který musely přebíhat veverky (ostatní). Když se jim to podařilo, neměly ještě vyhráno. Musely zde sebrat šišku a s ní se vrátit přes střežené území do svého pelíšku. Zde teprve byla šiška v bezpečí. Hrálo se na dvě družstva veverek a které mělo na konci hry nejvíce šišek, vyhrálo.

Po návratu do klubovny nám Myšpulín s Rychlonožkou uvařili úplně sami vynikající rizoto. Pak jsme už jen balili, myli nádobí a uklízeli, abychom si zde udělali dobré jméno a aby nás radničtí skauti zase někdy ubytovali. Jejich klubovna se nám moc líbí a mají tu spoustu skvělých deskovek.

Zapsal: Dodýš