Na letošní podzimky jsme vyrazili v počtu 15 dětí a dvou dospělých v pátek odpoledne z plzeňského Hlavního nádraží. To bylo plné lidí, tak jsme se chvilku hledali. Současně s námi jely směrem na Prahu ještě dva další skautské oddíly. Naštěstí jsme měli místenky a tak jsme až do Berouna pohodlně seděli. Zde jsme přestoupili na lokálku do Křivoklátu, kam jsme dorazili už za tmy.
Ostraha hradu nás vpustila do hradního areálu, kde jsme měli v prvním patře k dispozici několik místností a kuchyňku. Když jsme se zabydleli, přinesl Dodýš tašku plnou pokladů. Byly v ní například rakousko-uherské mince, jedno z prvních čísel Skauta-junáka z roku 1918 a další zajímavosti. Povídali jsme si o vzniku Československa a významné roli skautů v prvních dnech republiky v podobě poštovních kurýrů. Dodýš nás rozdělil do družin na služby a také na mezidružinovou hru, kterou jsme hráli během celé výpravy. Potom Dodýšův kamarád Plema vytáhl různé deskovky, které jsme si s chutí zahráli.
V sobotu přijel Jety s malým Davídkem v kočárku a šli jsme společně na výlet po okolí. Cestou jsme hráli různé hry, určovali listy stromů apod. Také jsme si zahráli hru na téma skautské pošty, o níž jsme si povídali včera: kurýři převzali zásilku, museli na ni nalepit skautkou známku a doručit ji na určené místo – někam pěšky, někam „na kole“ (drželi se klacku jako řídítek) a na vzdálenější místa „tramvají“ (drželi ruku nad hlavou, jako by se drželi tyče v tramvaji).
Odpoledne jsme kromě dalších soutěží do boje družin plnili stezky (vlčata například zkoušela otisky listů, které se moc povedly). Pawlee si odvezla Davídka a Jety se mohl plně zapojit do programu. S Pawlee odjel i Vozi, ale zítra se vrátí. Večer jsme opět hráli deskovky z Plemovy bohaté sbírky, Jety jich přivezl autem dvě tašky.
V neděli, v den 100. výroční vzniku Československa, bohužel celý den pršelo. Hráli jsme hry uvnitř, potom jsme vypustili družiny v pláštěnkách samostatně zjišťovat různé zajímavosti v okolí. Všichni se za hodinu v pořádku vrátili.
Od 13:00 začala slavnost na nádvoří, které jsme se navzdory dešti zúčastnili v krojích. Předpisově jsme zdravili skautským pozdravem při hraní státní hymny, vyslechli krátké projevy a pak si každý hodil lopatu hlíny k nově zasazené pamětní lípě. Lidí tu moc nebylo, takže jsme v krojích byli dobře vidět. Snad jsme skautingu udělali dobré jméno.
Odpoledne jsme vyrazili na prohlídku hradu, která byla dnes pro děti zdarma. Mánek měl řadu dotazů na pana průvodce, který mu ochotně odpovídal třeba na to, proč je na modelu hradu upadlá věž:-) Po prohlídce odjel Plema, musí zítra do práce.
Opět došla řada na deskovky, stezky a nakonec jsme si zahráli Times up. Do toho přijel Vozi i s rodiči, kteří s námi na hradě tuto noc přespali a zítra pokračují do Prahy.
V pondělí byl na programu výlet do aquaparku v Berouně. Jeli jsme opět lokálkou, z nádraží nás neomylně vedl Tom, který zde dříve bydlel. Aquapark se nám líbil, byly zde dva tobogány, skluzavky, jeskyně a několik bazénků. Nějaké peníze jsme utratili za občerstvení a zbytek pak při rozchodu na náměstí.
Po návratu jsme si zahráli pár soutěží do boje družin a dozvěděli se nějaké zajímavosti o historii Československa a skautingu ve 20. století.
Poslední den se nám umoudřilo počasí – bylo slunečno a nečekaně teplo. Pouze v mikinách jsme vyrazili na procházku po úzké stezce nad Rakovnickým potokem, odkud byly nádherné výhledy na hrad. Hráli jsme různé hry a soutěže a vyřádili se na lesních hřištích a velké skluzavce. Během tohoto výletu jsme také rozhodli o přidělení přezdívek Tomovi (Betmen) a Jednovi P. (Blondy). Z Tadeáše R. už jsme předtím udělali Smíška, takže všichni, co byli na výpravě, už mají nějakou přezdívku.
Následovalo už jen balení a úklid, abychom stihli vlak zpátky. V Berouně jsme měli na přestup jen dvě minuty, ale vlak měl zpoždění, tak jsme ani nemuseli spěchat. V Rokycanech jsme navíc museli přestoupit na autobus kvůli výluce, takže jsme dorazili asi s půlhodinovým zpožděním. O to větší byla radost rodičů, že nás zase vidí.
Během celých podzimek si kluci sami vařili, dospělí jen tu a tam poradili. Byli na sebe pyšní, jak dobře to zvládli. Výprava se i přes částečnou nepřízeň počasí vydařila na jedničku!
Zapsal: Dodýš