Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré - J. Foglar

Letos jsme se tohoto tradičního závodu zúčastnili dokonce se dvěma hlídkami – „borskou“ ve složení Vodník, Bejby, Mašinka a Mánek a „hrádeckou“ ve složení Děják, Kari, Blondy a Dingo. První zmiňovaná byla zařazena do kategorie mladších a druhá do starších, což znamenalo, že měli o něco těžší úkoly.

Čekání na start jsme si krátili jednak hrami, které připravili organizátoři, jednak vlastními hrami, jež vymyslela Skříťa. Nakonec se ale největší zábavou pro většinu z nás stal fotbal. V 11 hodin jsme se konečně dostali na start a mohli vyrazit. Disciplíny byly různé – například zařadit zvířata do jednotlivých světadílů nebo poskládat mapu ČR a přiřadit do ní města. Samotný závod trval hlídkám od 30 do 45 minut, čas ale nebyl rozhodující. Důležitý byl počet získaných bodů, až v případě rovnosti rozhodl čas.

Kolem 13. hodiny bylo netrpělivě očekáváno vyhlášení výsledků. Hlídek bylo 18 a vyhlašovalo se pět nejlepších, přičemž kategorie starších i mladších byly vyhlašovány společně. Tohle organizátoři zjevně podcenili, protože mezi pěti nejlepšími byly samé hlídky mladších. Příště by stálo za úvahu vyhlásit obě kategorie zvlášť.

Přesto jsme měli štěstí – poprvé jsme se umístili na stupních vítězů, tedy pokud bereme, že těch stupňů bylo pět. Naše borská hlídka „Ostříži“ byla totiž pátá a odnesla si diplom a drobné ceny. „Červivé cihly“ z Hrádku skončily na slušném 9. místě.

Dodýš