Účastníci: Rychlonožka, Myšpulín, Hans + Evelína, Jety + David, Dodýš, Ať (středa-pátek), Vodník, Doby, Ježek, Orel, Děják, Kari, Dingo, Pedro, Chym, Houbař, Káně, Šmoula, Jerry

Středa

Cestování do Mimoně nebylo jednoduché. Přestupovali jsme v Praze, v Bakově nad Jizerou a v České Lípě, kde nám další přípoj ujel. Naštěstí jel asi za půl hodiny další, který nás již šťastně dovezl do Mimoně. Vlakovým peripetiím však ještě neměl být konec. Zjistili jsme, že nám chybí Ať. Volali jsme mu a ten nic netuše seděl ve vlaku na záchodě. Dojel až do Jablonného v Podještědí a měl velké štěstí – za 5 minut mu jel vlak zpět. Ani jízdenku nemusel platit. Nás ostatní zatím Hans odvážel postupně autem na základnu. Bylo už kolem 21. hodiny a bylo to přes 6 km, tak jsme jeho taxikářských služeb rádi využili.

Chata mimoňských skautů nebyla nijak rozsáhlá ani honosná, ale voda zde tekla a elektřina šla. Na záchod jsme ovšem museli na kadibudku a topili jsme si v kamnech. Spalo se v podkroví, dole byla jedna obytná místnost s velkým stolem.

Čtvrtek

Na programu byl výlet na Bezděz. Je třeba napsat, že celé podzimky měli na starosti Rychlonožka s Myšpulínem, kteří si tím plnili úkol na čekatelské zkoušky, které je zanedlouho čekají. Šli jsme po modré značce asi 13 km, cestou jsme hráli stříhanou, hru s pohádkou o číslech a spoustu dalších a dělali přestávky na jídlo. Nakonec jsme se vyšplhali na Bezděz, zakoupili vstupenky a suvenýry a prolezli si celou zříceninu. Pak už byl čas na sestup do podhradí, kde nám za chvilku jel autobus směr Doksy. Tady jsme asi ¾ hodiny čekali na další autobus, který už nás dovezl až do Hradčan. Večer jedna polovina vařila večeři a mezitím druhá polovina hrála hru, kdy sbírali suroviny, ze kterých poté měli vymyslet originální recept. Po večeři jsme hráli deskové hry.

Pátek

Původně jsme chtěli vyrazit do Mimoně, ale od rána pršelo, tak jsme trávili čas v chatě. Někteří však neodolali a šli si i v dešti zahrát fotbal. Odpoledne na chvíli přestalo pršet, tak jsme vyrazili na menší výlet na Hradčanskou vyhlídku. Poté se skupiny vyměnily a ti, kteří ve čtvrtek hráli hru, vařili večeři, a ti, kteří ve čtvrtek vařili, hráli hru se surovinami. Večer nám Myšpulín pouštěl film o historii skautingu mezi roky 1970-1989. Dozvěděli jsme se, že po zákazu skautingu v roce 1970 některé skautské oddíly skončily, některé přešly do Pionýra, k turistům či ochráncům přírody a některé dokonce fungovaly v utajení dál jako skautské.

Sobota

Ráno pršelo, a tak jsme posunuli výlet a procvičili si uzly. Počasí se ale umoudřilo a my jsme mohli vyrazit na celý den do Hradčanských stěn. Nejprve jsme prozkoumali zajímavé historické vojenské opevnění z 18. století (valy a příkopy uprostřed lesa), pak jsme dorazili ke trampskému srubu Klika, kde jsme si opekli buřty. Cestou zpět jsme to vzali přes jeskyni Wachthaus. Cesta byla bahnitá a Dingovi zůstala bota v blátě a musel se pro ni v ponožce do bahna vracet. Večer zase jedna skupina vařila.

Neděle

V neděli nás Hans opět odvozil do Mimoně. Vedoucí nám na nádraží pohlídali batohy a my jsme se rozprchli po městě se spoustou různých úkolů. Mezi ty nejvypečenější patřilo zahrát si s nějakým cizím člověkem kámen-nůžky-papír (a ještě ho porazit). Nakonec se to oběma skupinám podařilo.

V poledne nám jel vlak a cesta zpět probíhala kupodivu bez problémů, přestože jsme opět třikrát přestupovali. V 16:00 jsme přijeli do Plzně a rozešli se domů plni zážitků.

Zapsal Dodýš, doplnil Rychlonožka